|
MALEDIVY-SSD X.
|
PONOR ČÍSLO 12 – FISH HEAD
Třetí várka tohoto dne. Po krátkém odpočinku zazvonil zvonec, aby nás přivolal na další brífink, kde jsme se měli dozvědět, co uvidíme, na co se máme těšit. Průvodci nám slibovali žraloky a na konci divadlo.
Prakticky ihned po zanoření se před námi objevil žralok bělocípý, který byl však z té hordy potápěčů, která se na něj hrnula tak nervózní, že to zabalil a raději zmizel. Byl pěkně velký, ale bohužel se zdržel pouze krátkou chvilku. Dlouho jsme plavali, a okolo nás nic. Kanic vyjel z díry, když si nás všimnul, tak se tam raději vrátil. Rejnok, který stanoval před dírou, chtěl využít toho, že byl pokryt pískem a proto dělal jako by nic, že je jako nenápadný. Zpozorovali jsme ho, a když ho Milda začal filmovat, tak se pomalu rozjel po skále dál. To jsme začali pomalu stoupat a těšit se na to slíbené divadlo. Ostatní party jsme potkali, jak objíždějí skálu již po několikáté. Vystoupali jsme do 10 metrů a tam to začalo. Nejdříve krásná muréna, která byla vystrašená, tak se chtěla někam uschovat. Proplétala se mezi kameny a hledala nějakou vhodnou díru. To už nás však nezajímala, protože o kousek dál byla nádherná kareta, která okusovala kameny. Asi hledala něco k snědku. Opět jsme se jí dostatečně pokochali a pak začalo to slíbené divadlo. Průvodci vytáhli z kapes vajíčka a začali si hrát s velkým Napoleonem. Ten když viděl vajíčko, tak se k nim rozjel, oni vajíčko schovali a Napoleon začal tápat. Takto to prováděli stále dokola. Napoleon mezi námi jezdil a nechápal. Pak dal průvodce vajíčko do ruky Lindě. Ta jen co Napoleonovi vajíčko ukázala, tak on se rozjel tak rychle, že se Linda lekla a vajíčko pustila. Napoleon ho slupnul a byl v pohodě. To už bylo na konci ponoru, takže bezpečnostní zastávka a šupem na loď.
Po příjezdu na loď proběhlo malinkaté občerstvení a utřiďování myšlenek. Byl to opravdu šrumec. Ponory se sekaly jeden za druhým. Všichni byly v očekávání, jaký bude ponor noční. Sliby byly, jak jinak než velké.
PONOR ČÍSLO 13 – MAAYA THILA
Tak jestli jsme si minulý ponor pochvalovali jako krásné divadlo, tak tady nám slova k hodnocení nějak chyběla. Byla to nádhera. Lepší noční ponor jsem nezažil a těžko asi někdy zažiju. Při brífinku nám bylo řečeno, že tam budou nějací žraloci, kteří budou vyu žívat našich světel k lovu. Moc jsme tomu nevěřili, ale všechno to byla pravda.
Prakticky ihned po zanoření po sestupovém laně se pod námi objevil rejdící žralok, pak další, další a další. Přestali jsme počítat a jenom se dívali na to nádherné divadlo. V zapadlých koutcích odpočívaly želvy, a docela je unavoval zájem kolemplavajících. Z děr vykukovaly murény roztodivných délek. V jednu chvíli se nás sjelo několik, nasvítili jsme žraločkovi rybu a on ji začal mezi námi honit. Ta, jako obranu používala různé změny směru. Oba se mezi námi proplétali. Byl to fantastický zážitek. Žraloček se v jednu chvíli přizapomenul přibrzdit a tak se lehce otřel o Mildovo koleno, který hledal ten nejlepší záběr dané honičky. Při pohledu vzhůru jsme viděli pomalu plavající karetu, která se chtěla někam schovat, ale nějak jí to nešlo. Vyplavali jsme na plato a tam na nás čekal rejnok. Pohyboval se pomalu a rozvážně, sem tam obklopil kámen, začal dělat takové zajímavé pohyby, a pak se zase rozjel dál. Okolo nás proplavávali kanicové a další velké množství ryb pozoruhodných barev a tvarů. Nemohli jsme se tou krásou nabažit. Jediné co nás limitovalo, byl čas, který byl stanoven na maximálně 45 minut.
Po ponoru proběhlo hodnocení a padaly pouze superlativy. Většina prohlásila, že hezčí noční ponor nezažila, že to byla žraločí polévka. Nádhera! Jak se mezi námi pohybovali žraloci, spící karety, ryby jdoucí za světlem. Prostě fantazie!
Formu přípravy na další den zvolilo osazenstvo lodi různě. Někdo šel spát, protože 4 ponory za den bylo docela dost. Někdo sledoval film v televizi, někdo se bavil nad skleničkou dobrého moku. Přesto všechno byl na lodi krátce po půlnoci klid a všichni byli v hajanech.
|
Autor: Datum: 20.12.2011 06:07:07 Datum úpravy: 20.12.2011 06:07:07
|
|
|